Pořádání kongresů a s ním spojená kongresová turistika zažívá v posledních letech v České republice výrazný boom. Přesto, že by se zdálo, že pro pořádání kongresu stačí hotel s vlastním či přilehlým zasedacím sálem není tomu tak. Jedná se totiž o samostatnou a specifickou oblast turistického ruchu, která vytvořila i specifického klienta – kongresového turistu. Ten očekává vysokou kvalitu poskytovaných služeb a zároveň jejich soustředění do jednoho objektu, tak aby po úmorných a táhlých jednáních nemusel opouštět hotel a požadované služby hledat jinde ve městě. Zvýšená očekávání jsou však kladena i na vlastní kongresové vybavení a techniku. Očekáváno je více sálů vybavených počítači, data projektory, LCD obrazovkami a stále častěji i multimediálními systémy, umožňujícími poutavé a živé představení jednotlivých kongresových příspěvků. A přestože se můžeme pozastavit nad smyslem takového masivního nasazení moderní techniky, faktem zůstává, že si uvedený tlak firem a kongresových turistů vynutil vznik nového stavebního typu – kongresového centra. Objektu spojujícího luxusní čtyř či pěti hvězdičkové ubytování s kongresovou a sportovně-relaxační částí.
Jedním z nejnovějších a zároveň nejluxusnějších kongresových center postavených v České republice je Hotel Omnia v Janských Lázních. Janské lázně jsou klidné lázeňské městečko s dlouho historií, a typickou krkonošskou architekturou. Lázně leží přímo na území Krkonošského národního parku. To všechno jsou důvody, proč bylo nutné při navrhování a výstavbě nového, poměrně rozsáhlého komplexu postupovat velice opatrně, citlivě a s ohledem na bližší i vzdálenější okolí. A již zde je nutné konstatovat, že tvůrcům z ateliéru ADR se podařilo nový objekt začlenit do jeho okolí výtečně. Centrum sestává z ubytovací části, víceúčelové haly a středové části s restaurací a dalším vybavením.
Komplex se začleňuje do horského prostředí jak použitými materiály a barevností, tak formou. Na vertikalitu horského prostředí reaguje sedmipodlažní ubytovací část přejímající typickou, podle Christian Norberg-Schulze až archetypickou formu domu se dvěma štítovými zdmi a hřebenovou střechou. Tento tvar odpovídá jak starým krkonošským boudám a chalupám, tak horským hřebenům v okolí. K organickému zapojení do horského prostředí přispívá zdůraznění vertikálního rozměru poměrem délky podélných a bočních stran stavby. Přes tradiční tvar však budova vůbec nechce zastírat dobu svého vzniku. To je zřejmé při pohledu na materiál, architektonický detail či použitá okna a jejich rozmístění na fasádě, které zároveň podporuje horskému charakteru budovy. Malá plocha nízkých pásových oken, otevírají budovu okolí jen v nejnutnější míře. Hotel tak dává jasně najevo, že je připraven čelit drsnému horskému podnebí. Fasáda je tvořena deskami Cembonit, střecha je z titanzinkového plechu a sokl budovy z přírodního lomového kamene. Jak již bylo řečeno barva zvolených materiálů reaguje na přírodní okolí. Výraznější je pouze vchod a plášť z objemu budovy vystupujícího schodiště, ty jsou v cihlové barvě.
Střední část je pouze třípatrová a skrývá restauraci, bazén, saunu a další služby. Obvodové zdi této části jsou z lomového kamene. Povrch navazující víceúčelové haly je dřevěný, spodní sokl je opět kamenný. Svou uzavřeností si zachovávají i tyto části charakter horských stavení.
Moderní stavby stále v mnoha případech negativně narušují ráz měst či krajiny, situace v případě hotelu Omnia je ale právě opačná. Objekt je postaven v horní části Janských Lázní v přímém sousedství centrálního parkoviště. Několika hektarová vyasfaltovaná plocha není vskutku pro stavbu takovýchto kvalit dobrým sousedem. Plochy centrálních parkovišť jsou však estetickým a urbanistickým problémem i v ostatních Krkonošských centrech. Hotel Omnia alespoň částečně přispívá ke zlepšení situace v Janských Lázních, neboť společně s naproti stojící dolní stanicí lanové dráhy na Černou horu zmíněné prostranství ohraničují, čímž je navozen alespoň mírný pocit městského prostoru.