Jdi na obsah Jdi na menu
 


ObrazekPrůměrná roční teplota 0,2 °C, lednová –7,2 °C, červencová 8,3 °C a vichřice přesahující 250 km/hod. Přes uvedené extrémní podmínky panující na nejvyšší hoře České republiky Sněžce, zde byla první stavba, kaple sv. Vavřince, postavena již v 17. století. Kaple, jejíž stavbu zahájil Kryštof Leopold Schaffgotsch, byla vysvěcena roku 1681. Kaple sloužila svému účelu do roku 1810, kdy byly rušeny kláštery, a v roce 1824 byla přestavěna na útulek pro pocestné, zbloudilé horaly a první turisty. Služeb útulku využil na své krkonošské pouti i K. H. Mácha. S rozvíjející se turistikou byly služby pro turisty na Sněžce rozšiřovány. Roku 1850 postavil Friedrich Sommer Pruskou boudu a v roce 1868 zde vybudoval hospodský Herman Blaschke z Malé Úpy Českou boudu.1. září 1899 přibyla k stávajícím zařízením Česká poštovna umožňující turistům odeslat z nejvyššího bodu Čech dopis. Turisté mohli potěšit dopisem či pohledem své blízké až do roku 1938, kdy byla, po obsazení Sudet, činnost poštovny Obrazekukončena. A tento stav, stav znemožněné mezilidské komunikace, symbolicky potrval nejenom v době nacistické okupace, ale též v temných desetiletích komunistické totality. Poštovní služby na Sněžce obnovila roku 1995 bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková. Nevrátila je však do původního objektu, ale do jí zrekonstruovaného občerstvovacího kiosku. Paní Skrbková je také investorkou nové poštovny, jejímž návrhem a projektem byl pověřen ateliér Hoffman Rajniš Architekti. Stavba je navržena na bázi touto kanceláří vytvořeného stavebnicového systému SSBS (Special Scaffolding Building System). Jedná se o systém, jehož základem jsou dřevěné konstrukční prvky, propojované, zakládané a zavětrované řadou kovových elementů. Stavebnice byla navržena tak, aby z ní budované stavby byly snadno smontovatelné a relativně levné. Pro extrémní podmínky vrcholu Sněžky musel být celý systém patřičně upraven. Konečný plášť stavby je čtyřvrstvý. Vedle vlastní nosné konstrukce je tvořen sklem chránícím interiér proti větru a dešti, pohyblivými protislunečními žaluziemi a též pohyblivou izolační vrstvou. Hmota poštovny sestává ze dvou geometrických těles – hranolu a válce. Hranol umístěný na podpěrách nad zemí ukrývá provozní prostory poštovny – poštovní pult, pár stolků se sedačkami a zázemí zaměstnanců. Na střeše hranolu je vyhlídková terasa, přístupná schodištěm ve válcové věžičcObrazeke přimknuté k jeho boku. Poštovna působí velice subtilním dojmem. Disponuje však nesmírnou vnitřní silou, vyvěrající z pochopení přírodních podmínek, ze spolupráce s přírodou, silou, která jí umožňuje přežít v těch nejextrémnějších podmínkách. Doufejme, že stavba, která byla po táhlých komplikacích definitivně zprovozněna 1. 8. 2008, je předzvěstí obecnějšího směřování moderního stavitelství směrem k budovám snoubícím v sobě respekt k přírodě s vysokou kulturní úrovní, k budovám připomínajícím člověku jeho příslušnost ke dvěma světům, světu přírody a světu kultury.      
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář