„Za skleněnou stěnou automatu stékaly stříbrné curůčky večerního deště, po náměstíčku kráčelo několik chodců v předklonu a drželo si klobouk nebo deštník.“
Sledovat curůčky deště z tepla automatu Svět je už mnoho let nemožné a to nejenom proto, že jsou jeho skleněné stěny zaslepeny tlustou vrstvou starých plakátů. Tím hlavním a podstatným důvodem je fakt, že je automat Svět uzavřen, novým majitelem Paláce Svět ponechán osudu, který má temnou podobu postupného chátrání a rozpadu, v poslední době lehounce prozářenou nadějí na rekonstrukci a opětovné uvedení do ruchu libeňského života. Automat Svět a potažmo celý Palác Svět však neměl osud nikdy jednoduchý.
Budova stojící na parcele sevřené ulicemi Zenklovou, Chocholouškovou a Elsnicovým náměstím (v době vzniku Světové nábřeží, náměstí vzniklo až po zakrytí koryta Rokytky) měla být reprezentativní stavbou nabízející po vzoru jiných velkých Pražských paláců kulturní vyžití. Půdorys paláce je dán lichoběžníkovým tvarem parcely. Budova je tvořena dvěma hlavními šestipatrovými křídly, poslední patra ustupují a uvolňují tak prostor poměrně prostorným terasám. Obě křídla jsou na Elsnicově náměstí spojena dvoupatrovým traktem. Z této strany je hlavní průčelí paláce. Je zde vchod do kina Svět, od roku 1955 Dukla, jehož sál se nalézá ve druhém suterénu stavby. Nad vchodem do kina byla situována restaurace a kavárna. Palác byl vystavěn v konstruktivistickém stylu a jeho nosným prvkem je železobetonová kostra. Konstrukční zajímavostí je olověná vana, do které musely být umístěné základy z důvodu zamezení pronikání spodní vody, pod jejíž hladinou jsou umístěné. Bohumilem Hrabalem navštěvovaný a později proslavený Automat Svět je poněkud neorganickým přístavkem, předstupujícím před fasádu paláce v Zenklově ulici. Jeho stavba byla umožněna původním rozhodnutím magistrátu, podle kterého měla stavba v Zenklově ulici ustoupit o deset metrů od stávající uliční čáry. Městští úředníci totiž plánovali rozšíření ulice na třicet metrů, ke kterému však nikdy nedošlo. Palác byl již od začátku poněkud předimenzován a to jak kapacitně, například kino má kapacitu 536 míst, tak hmotově.
Jak jsem již napsal, osud paláce nebyl růžový nikdy a komplikace se kolem něho množily již před jeho zrozením. Než mu bylo vydáno stavební povolení, musel investor Svět přestát několik let se vlekoucí jednání s magisterskými úředníky. Nejednalo se však pouze o svévoli veřejné moci vůči soukromému investorovi. Úředníci si byli vědomi možných problémů se spodní vodou, a proto dlouho zvažovali vydání povolení ke stavbě na jejíž bezproblémové vybudování dobová technologie nestačila. Druhým důvodem byla, vzhledem k Libeňským poměrům, zjevná předimenzovanost paláce. Nicméně, povolení bylo roku 1932 vydáno a jediným podstatnějším ústupkem, který musel Svět učinit, bylo již zmíněné ustoupení budovy v Zenklově ulici. Nutno však podotknout, že ústupek byl zmírněn povolením přístavby Automatu Svět.
Problémy provázející Palác Svět se prohloubily v šedesátých letech minulého století, kdy praskla olověná vana a do základů začala opět pronikat spodní voda. V té době se již o budovu staral tehdejší OPBH a tak jako řadě dalších objektů věnoval i tomuto pouze nejnutnější péči a tak Palác svět postupně, téměř nepozorovatelně chátral. Rychlost chátrání se paradoxně zrychlila v devadesátých letech, která jinak do života České republiky přinesla naději a víru v lepší budoucnost. V této době objekt vystřídal několik majitelů, ten současný, firma Crispino, jej získal v roce 1998. V následujících devíti letech, do roku 2007, majitel nepřistoupil k rekonstrukci a to ani po katastrofálních záplavách roku 2002, které povážlivý stav Paláce dále zhoršily. Teprve v loňském roce byly představeny plány rekonstrukce objektu a městský úřad Prahy 8 přislíbil rychlé vydání stavebního povolení. Majitel plánuje vybudovat v Paláci luxusní byty, v dolních patrech komerční prostory, restauraci a kavárnu. Při plánování se nezapomnělo ani na Automat Svět, který bude obnoven. Zachována bude i podoba obkladů původní fasády.
Palác Svět symbolizuje dva zcela odlišné světy. Svět místní předválečné lepší společnosti nesoucí se na kosmopolitní vlně moderny se vším co k ní patřilo a světa návštěvníků bufetu té nejnižší cenové kategorie, zaměstnanců dávno zavřených libeňských továren. Jediné co tyto dva světy spojuje, samozřejmě vedle Paláce svět, je fakt, že jsou, v jejich dobové podobě, nevzkřísitelné. Noblesa prvorepublikového stylu ve své celistvé, konzistentní podobě zanikla a je, doufejme, latentně přítomna v dnešním světě jako jeden z jeho kořenů a svět hrabalovského pábení? Ten si hledá cesty a místa nezávisle na snahách o jeho stvoření či vymýcení. Obnovený Palác Svět by se proto měl soustředit na současnost, vytvořit centrum Libeňského společenského života a být důstojným sousedem skvělé Pleskotově stavbě Metrostavu.